Jednou z výhod, které mají lidé oproti velké většině ostatních živočichů, je náš mozek. Právě inteligence je to, co nám umožnilo dostat se až na vrchol a měnit své prostředí, místo toho, aby prostředí měnilo nás. Díky němu jsme se také dokázali rozšířit po celé planetě. Je ovšem potřeba přiznat, že cesta k tomu nebyla jednoduchá. Když jsme se jako druh poprvé oddělili od ostatních velkých opic, příliš jsme se od nich nelišili, ať už stavbou těla či inteligencí. Jak však šel čas, došlo zde k podstatné změně.

V první řadě je nutné si uvědomit změnu našeho životního stylu. Z obyvatel lesa jsme se prakticky přes noc stali tvory ze savan. Bylo to způsobeno změnou klimatu, která zničila velkou část afrických pralesů a nahradila je právě travnatými savanami. A obyvatelé se museli přizpůsobit.

Prvním krokem byla stále vzpřímenější chůze, která nám umožnila lépe vidět přes vysokou trávu. Tak jsme mohli dříve zpozorovat blížící se nebezpečí, případně kořist. A právě ta se stala důležitým faktorem při vývoji našeho mozku.

Asi není nic překvapujícího, že čím složitější mozek je, tím více energie ke svému fungování potřebuje. A je dobře známo, že maso obsahuje mnohem více kalorií, než rostlinná strava. Koneckonců, stačí se podívat na býložravce, kteří musí trávit prakticky celý den pastvou, zatímco masožravci se obejdou klidně i několik dnů bez jídla, aniž by jim to nějak ublížilo.

Jakmile tedy lidé zařadili do svého jídelníčku více masa, měli dostatečný příjem kalorií na to, aby se mozek mohl dále vyvíjet. Pomohlo také to, že úspěšný lov trval mnohem kratší dobu, než celodenní sběr, a několik mužů mohlo přinést kořist pro celý kmen. To znamenalo, že lidé se již nemuseli věnovat celý den pouze shánění potravy. Najednou měli volný čas, ve kterém mohli realizovat nové nápady a podporovat tak rozvoj svých duševních schopností, a tedy i mozku. Tak jsme dorazili až do dnešního dne. Je samozřejmě pravděpodobné, že se náš mozek bude i nadále vyvíjet. Ovšem jakým směrem, to ukáže teprve čas.