Už jako malou holku mě velmi bavilo oblékat hračky a panenky. Moc ráda jsem šila třeba na panenky Barbie. Ještě si pamatujete ještě vůbec na ty malé panenky Barbie? Musím říct, že za mého dětství to byl opravdu velký hit. Ten, kdo neměl panenku Barbie, tak byla jsi outsider. A já jsem vždycky toužila po několika panenkách. Nechtěla jsem pouze jednu panenku Barbie, chtěla jsem alespoň čtyři. A proto jsem byla velmi ráda, když mi na Vánoce maminka koupila dvě panenky Barbie. Taky jsem k tomu dostala módní doplňky. Měla jsem tam pro panenku Barbie asi troje šaty a taky další oblečení a další doplňky.

Musím říct, že z módních doplňků jsem byla velmi nadšená. Taky mě potěšilo, když mi moje babička koupila taky jednu panenku Barbie. A víte, co pak bylo ještě perfektní? To, že a pár let panence Barbie přibyl taky Ken. Byl to takový panáček, který byl pro panenku Barbie. Byl to jako její přítel. A musím říct, že i tento panáček Ken se k Barbie choval pěkně. Alespoň to tak mělo být podle reklamy. Takže už jsem nepotřebovala módu jen pro mé panenky Barbie, ale taky pro Kena.

Bavilo mě třeba na ně dělat oblečení z ponožek. Stačilo jenom na jedné straně odstřihnout špičku ponožky, a potom byly opravdu krásné šaty anebo sukni pro panenky Barbie. Nicméně ale u módy jsem moc dlouho nezůstala. Protože jak jsem rostla, tak jsem se spíše zajímala o boty a o kabelky. Dnes jsem dospělá, mám rodinu. A už mě nezajímají panenky, ale moje práce tkví v tom, že prodávám v butiku kožené kabelky. Taky mě to hodně baví. A myslím si, že práce v módě by bavila jistě každou ženu nebo dívku. Nemýlím se? Tak schválně dámy, bavila by vás práce v módě a prodávat třeba něco v butiku? Zkuste si to a určitě zjistíte, že prodej módy v butiku pro vás bude naprosto dokonalá práce. Je to typická práce pro ženy.

Díky zrychlené době a zvýšených nároků na výkon ženy si mnohá uvědomuje, že je potřeba hodně čerpat ženskou energii. Ale většinou nevíme jak a kde. Jedním ze způsobu jak v sobě probudit ženskou energii, je nosit sukni. A to nejlépe dlouhou sukni. Kalhoty uzamykají přirozený proud energie. Ochuzují nás o náš elán a ženskost. Žena oblečená v kalhotách působí na lidi kolem sebe úplně jinak než žena oblečená v sukni. Také lidé s ní jednají jinak. Žena v sukni se cítí více žensky a její chování se zjemní. Dlouhá sukně nás nutí zpomalit tempo a je to tak správně. Z ženy by měla vyzařovat pohoda a klid. Díky tomu se bude i její okolí k ní chovat úplně jinak. V rodině zavládne pohoda a rodinní členové budou ženu vnímat úplně jinak než doposud.

Dlouhou sukni nosily ženy již od pradávna. I jako malé dívky jsme vytahovaly máminy sukně ze skříně a hrály si na princezny. Podvědomě víme, že takhle je to správně. Troufla bych si říct, že sukně k ženě prostě patří. Dlouhá sukně kumuluje zemskou energii, která je podstatou ženské energie. Tato energie slouží ženě k léčení, hojení a uzdravování. Díky dlouhé sukni se můžeme spojit se zemí a tím získat výživu z matky Země.

Abychom zemskou energii čerpaly správně, musíme vědět jak sukni oblékat a vysvlékat. Sukni oblékáme vždy přes hlavu, abychom ji a tělo připravili na spojení se zemí. Vysvlékáme ji taktéž přes hlavu. Protože energii v ní nakumulovanou chceme dodat celému tělu.

Sukně by neměla v pase tlačit. Měli bychom se v ní cítit pohodlně. Výborným řešením jsou dlouhé sukně se širokým a měkkým pasem. K široké dlouhé sukni volte přiléhavé tílko nebo triko, jedině tak výsledný dojem bude perfektní. S hodně volným tričkem byste vypadala zbytečně neforemně a zaniká tím silueta ženské postavy. Pokud, zvolíte sukni s vyšším pasem, docílíte protažení postavy. Pokud jste sportovnější typ, nebojte si k sukni vzít tenisky a doladit vršek například džínovou bundou. V chladnějším období si vezměte pod sukni klidně legíny

V minulosti byla naše země kvalitním producentem oděvů, ale od devadesátých let se výroba přesunuje do zemí s levnou pracovní silou. Jsou to především Čína, Bangladéš, Indie nebo Pákistán. Společnosti prodávající oděvy chtějí minimalizovat své náklady a maximalizovat zisky. Textilní průmysl je abnormálně náročný pro životní prostředí, neboť je výroba oděvů velice náročným procesem. Vyžaduje nejen množství vody, energie, ale i pracovních sil a vzniká velké množství odpadních látek. 
Čím to, že jsou oděvy levné, vzhledem k procesu, který musí absolvovat, než se dostanou do našeho šatníku? Jednotlivé komponenty na oblečení jsou mnohdy dražší než výsledný kupovaný produkt.

Cena lidské práce je naopak v těchto zemích oceňována velice málo. Kupříkladu cena práce za ušití jedněch džínů se v Bangladéši pohybuje kolem jedné až tří korun. Podle Global Mamas, tvoří cena práce 1 % z ceny oblečení a 60 % náklady a zisk prodejců.

Ve vykořisťovaných zemích jsou rodiny pracující v oděvních továrnách na pokraji chudoby vinou extrémně nízkých mezd. Jenomže chudoba není jejich jediným problémem. Často jsou vystavováni nebezpečným podmínkám, kde jim nejsou poskytovány adekvátní ochranné pomůcky. Zaměstnanci jsou také často nuceni k přesčasům bez spravedlivé odměny. Výjimkou není ani dětská práce, aby se rodina mohla vymanit z bídy.
Jak z toho ven? Východiskem je tzv. etická móda, kterou lze získat z více zdrojů.
–          Můžete nakupovat oblečení Fair trade značky, která usiluje o spravedlnost mezi všemi, kteří se procesu výroby účastní. Převážně pracují z látkami z bio bavlny, konopí nebo bambusu.
–          Podpořit je možno také místní výrobce, kteří tvoří oblečen u nás v České republice.
–          Pořídit oblečení lze také v second handech, což se zdá býti tou nejjednodušší metodou. Šaty se pak dají libovolně poupravit, či dokonce přešít. Inspiraci můžete hledat pod pojmem DIY.