Válka s mloky je jedním z nejvýznamnějších děl českého spisovatele a dramatika Karla Čapka. Jedná se o satirický příběh, v jehož centru je nově objevený inteligentní druh ještěrek. Na začátek je nutno podotknout, že kniha nemá hlavní postavu. Hlavní postavou je zde mlok, či spíše mločí národ.
Vše začne, když holandský kapitán, kterého jeho zaměstnavatelé poslali pod rouškou nákupu koření v karibském souostroví hledat tajně naleziště perel. Během svých cest se doslechne od místních domorodců o ostrůvku, na nějž se místní neodváží vkročit, neboť na něm žijí „mořští čerti“. Kapitán se rozhodne situaci prozkoumat. Brzy zjistí, že se nejedná o nadpřirozené bytosti, nýbrž o salamandry chodící po dvou nohách.
Největší pochoutkou těchto bytostí jsou škeble, které se v okolí ostrova hojně vyskytují. Jejich ruce však nejsou uzpůsobeny k tomu, aby je mohli otevřít. Kapitán se rozhodne toho využít, a rychle je naučí mu škeble nosit, aby jim pomohl dostat se k masu uvnitř. Tímto způsobem kapitán brzy získá poměrně velké množství perel. Napadne ho, že by se tito mloci dali tímto způsobem využít i na jiných nalezištích.
Po skončení své cesty se obrátí na svého přítele z dětství, který je nyní bohatým podnikatelem. Navrhne mu, že bude dovážet perly, pokud dodá základní kapitál na koupi potřebného vybavení. Podnikatel souhlasí a mloci se tak brzy rozšíří po všech teplých mořských oblastech.
Po kapitánově smrti však začnou lidé uvažovat, zda by se tato zvířata nedali využít i jinak – například na stavbu přehrad a jiných podvodních prací. Obchod s mloky se rozjede ve velkém, a počet mloků brzy převýší počet lidí. Mloci také dostávají čím dál lepší vybavení. Jelikož však mohou žít pouze v pobřežních mělčinách, vystoupí brzy s tím, že je potřeba potopit část kontinentů k vytvoření nových. Lidé s tím samozřejmě nesouhlasí. A začne válka.
V tomto románu není nikdo ušetřen Čapkova ostrého pera. Vláda, věda, filmový průmysl, nikdo neunikne. Čapek své dílo zamýšlel jako varování před fašismem, avšak dílo je opravdu nadčasové a relevantní i dnes. „Kdo myslíte, že dodával mlokům stroje a zbraně, když potápěli jednu pevninu za druhou? Lidé.“ Rozhodně silné dílo, které vřele doporučuji.
Bohužel, i zde se chybičky najdou. V první řadě Čapek opravdu neumí psát ženské postavy, a v některých částech až moc káže. Toto jsou však jen malé vady na kráse, které se dají snadno přehlédnout. Na škále od 1 do 10 dávám solidních 8,5.